Ještě, než zmizí(š)

Ještě.
Se dotýkej,
hlaď ,
líbej,
prosím.
Moji duši.
I tělo.
Aby zmizelo
uprostřed tvých vzdechů,
mi pro potěchu,
než přestanou hrát,
než se rozední,
než rozpadne se svět,
v horkém poledni,
na drobky z něžných vět.
Ještě.
Aspoň chvíli,
než budeme černobílí.
Je tady a teď.
Prsty do vlasů vjeď,
jako bychom nikdy nebyli.
Ještě.
Naposled?
Než si budem cizí,
než zase city zmizí...