disnadějní

stromy jak pana v noc prvních slastí

tráva jak liščí srst na dotek

květy jak umělcovy múzy dech beroucí, chaotické

slunce jak zvědavost malého dítěte

vzduch jak horský pramen s dryádami u břehu

vítr jak empatický přítel

mračna jak arogantní kolemjdoucí

řeka jak osamělý stařec

kameny jak stráže které neznají svého pána

to vše nirvánou zemského bytí

to vše pokladem smyslů mých

to vše pupenem z duše rostoucím

to vše rajskou zahradou zemskou

to vše konejšivým náručím

to vše satirou na život

to vše mlhavým snem

to vše myšlenkou zimních večerů

to vše však bylo pouhým střípkem

to vše však bylo nic, vedle někoho kdo byl vším najednou

kdo byl jak pana v noc prvních slastí

kdo byl jak liščí srst na dotek

kdo byl jak umělcova múza dech beroucí, chaotický

kdo byl jak zvědavost malého dítěte

kdo byl jak horský pramen s dryádami u břehu

kdo byl jak empatický přítel

kdo byl jak arogantní kolemjdoucí

kdo byl jak osamělý stařec

kdo byl jak stráže které neznají svého pána

kdo byl nirvánou zemského bytí

kdo byl pokladem smyslů mých

kdo byl pupenem z duše rostoucím

kdo byl rajskou zahradou zemskou

kdo byl konejšivým náručím

kdo byl satirou na život

kdo byl mlhavým snem

kdo byl myšlenkou zimních večerů

kdo byl ?

byl to tvůj stín, jež planinou popela a soli prošel v hodinu večerní a ubližoval.