24 Hodin myšlenek na tebe

24 hodin myšlenek pro tebe

Jsi jako voda na šikmém srázu,
chováš se jako včelka v mrazu.
Občas mi připadáš jako mrak.
Objevíš se a pak se rozplýváš.
Jsi jako borůvka na keříku,
Jsi rozbouřená jako planeta v okamžiku vzniku.
Jsi jako zčeřená hladina,
kvůli tvé kráse se na světě umírá.
Dávám za vinu všem bohům,
že podlehl jsem Tvým svodům.
Jsem teď už blázen jen,
jež na Tebe myslí celý den.
V jednu ráno, když tiše spím,
můžeš si být jistá že jen o Tobě sním.
O Tvých vlasech a Tvé jemné kůži,
o Tvé vůni, jež je blízká vůni růží.
Od dvou do šesti už nemůžu spát,
myslím na to, jak moc Tě mám rád.
I když oči by chtěly ještě spát,
mé srdce už jen pro Tebe chce plát.
Po šesté usínám vyčerpáním,
teď ve snu ze všemi muži boj svádím.
Ten kdo vyhraje, ten Tě bude mít
a věř, že já se ze všech nejvíc budu bít.
Když v deset hodin otvírám oči,
všechny krásné sny se semnou loučí.
Vyskočím vesele z postele
a přitom myslím na Tebe.
Ani mezi desátou a čtrnáctou hodinou,
mé srdeční svaly nespočinou.
Mé srdce jen pro Tebe bije
a má duše jen díky Tobě žije.
Po čtrnácté Ti konečně volám,
všechno vzrušení v hlase radši schovám
a má otázka je jediná:
Budeme dnes spolu? Jen sami dva?
Tvá odpověď je však nejasná.
Ovšem omlouvá Tě, že jsi tak úžasná
a tak můžu jen doufat, že se uvidíme zítra.
Jen bůh však ví, co nám osud schystá.
Až do večera je mé tělo v mukách
celý můj život je ve Tvých rukách.
Zhynu, když neuslyším tvůj hlas.
Zhynu, když neřekneš, že mě ráda máš.
Když večer končí a přichází noc,
posílám Ti po větru polibek na dobrou noc.
Teď nezbývá mi nic, než jít spát.
Doufám, že se Ti o mě taky bude zdát.
A pokud ne, tak zavolám všechny snové víly,
aby nás dva i náš svět do snu vkouzlily.
Budu Tě na vždycky zbožňovat,
i kdybys Ty mě nemohla milovat.