Na Dosah

Jak satelit kroužíš po orbitu,
dívám se na tebe přes mraky.
Jenom tvůj signál občas zní tu. 
Dávno máš klíče k mému bytu
na kroužku společně s rozpaky. 

Zahrádky dělí plůtek z tújí,
o který nikdo se nestará.
Věty se na rtech opakují,
a když jim další slůvka ují,
zbude jen myšlenka beztvará. 

Zmačkané stránky snesou více,
než by rty uměly vyslovit. 
Další hra jako z učebnice...
Popelka čeká - bez střevíce 
- na prince, co jí spí v podkroví.