Jsem ten, co ke hříchům Tě svádí...
Jsem ten, co ke hříchům Tě svádí...
Rád slůvkem pohladím Tě ráno,
právě když kohout kokrhá,
i v čas, kdy noc má rozestláno
a Tebe laská ruka má.
Rád předávám Ti svoji něhu
a bloudím v lásky záhybech,
když touha moje nezná břehu
a vášeň zrychluje můj dech!
Jsem ten, kdo ke hříchům Tě svádí,
po uši s Tebou vězí v nich,
jsem hráč, co tělo, duši ladí
na nápěv tónů milostných.
Tys něžná harfa a Tvá slova
jsou sladší než zpěv Orfeův,
duše má tajné sny si snová,
s Tebou si připadám jak Bůh!
právě když kohout kokrhá,
i v čas, kdy noc má rozestláno
a Tebe laská ruka má.
Rád předávám Ti svoji něhu
a bloudím v lásky záhybech,
když touha moje nezná břehu
a vášeň zrychluje můj dech!
Jsem ten, kdo ke hříchům Tě svádí,
po uši s Tebou vězí v nich,
jsem hráč, co tělo, duši ladí
na nápěv tónů milostných.
Tys něžná harfa a Tvá slova
jsou sladší než zpěv Orfeův,
duše má tajné sny si snová,
s Tebou si připadám jak Bůh!
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk