V samotě...

Vzácnosti mého srdce,
postrádám tvou přítomnost.
Jen držet pevně za ruce,
dává možnost prožívat nesmírnou radost.

Proč existují ty chvíle,
kdy bez tebe jsem sám?
S tebou naplněny jsou sny bílé,
samotu a pusto rád nemám.

V takovéto chvíli pusté,
s láskou smím na tě vzpomínat.
Ty představy jsou skvostné,
jsme spolu v objetí přichystaní se líbat.

I když vzpomínkou a představou,
do jisté míry utišen jsem.
Není to, jako být tu s tebou,
není to, jako být tebou políben.

Proto čas tak pomalu se vleče,
když nemohu s tebou tu být.
Jsem ve stesku a také v kleče,
na samotu svou chci klít.

V tom pokleku nekleji a nebrečím však,
k Bohu své díky vzdávám.
Tvůj hlas zaznívá mi odevšad,
tvému hlasu poslechem se oddávám.