Ke kraji

Prošli jsme pod mrakem
kde klopily hlavu mátořivé sochy
a bylo před bouří a krátce po noci
a já chytala můry do tvých dlaní.

Prošli jsme pod horou
tam, kde temná voda řinčí okovy
a slepí hadi se stáčí do květů
a všechny rty se choulí kolem jedné písně
a všechny prsty svírají tu samou
zrezivělou kliku

Prošli jsme pod lunou
když nezpíval skřivan a nedusil nás den
a svazovaly nás jen naše vlastní paže
a nechybělo nám nic
snad jen to mihotání světa za okenním sklem

Prošli jsme zrcadlem
a možná jsme našli peklo, možná Ráj
vzpomínám si jen, že mi na dlani
vzplanula hvězda
a svět konečně přestal dávat smysl.