Láska... Někdy... Zve se Zlatou klecí. Lepší je vyměnit ji za obyčejnou proutěnou, která nestudí... S pootevřenými dvířky... A někdy se volně proletět...
16.02.2007 11:51:00 | Koprtinka
Skoro dnešní?
Co to znamená?
A láska?
Nemůže být neživá!!
(v křišťálový kouli jsem tuhle viděla,
jako by k tobě znovu mířila!!)
;o))
13.02.2007 16:29:00 | Cecilka
Jestli je to vážně současnost... přeji brzké vyhranění života v tupých pocitech lásky v jasnou cestu k její duze... ;-)
11.02.2007 21:09:00 | Levandule
Co by to za mládí bylo, kdyby každým dnem nemyslelo na lásku !!! A díky, úžasně jsi mě rozesmál.
11.02.2007 19:25:00 | Lota
Kdysi dávno ve svých snech jsem se učila potápět.
Ale nějak jsem se to nenaučila,snad strach...
11.02.2007 17:39:00 | Vivi.~2
Díky Sne a Sioraku. Jasně. Vono to zas tak hrozný nebude. Ty verše už jsou nějakej den starý a došlo k jistému procesu oživení zdánlivě neživého. - Básně jsou průřezem našich emotivních zážitlů, tak ten svůj život takto důsledně prořezávám.
11.02.2007 16:47:00 | Gregy
To zklamání z básně úplně křičí. Dobře a zajímavě jsi ten pocit popsal.Pěkné.
11.02.2007 16:23:00 | s.e.n
Lásce co nežije
ztěžka přeje se k ránu
a tolik jsem se těšila
jak dnešní ráno vstanu
jak modré stránky
a gregy v nich
pohladí moldánky
a vykouzlí smích...
A ono nic? Dobré ránko :)A nesmutni :)
11.02.2007 09:59:00 | Zamilovaná do nezamilované doby