Tramvaj za okny

Za okny zněla tramvaj

a v pokoji lehký vzdech,

když skrz žaluzie

se ztrácelo nebe, které

se červenalo z našeho

náhlého vzplanutí

Kryla mě jen lehká deka 

a hřala tvá paže ovinutá

kolem mých nahých ramen

a já se skláňela pro tvou

pohozenou košili.

Seděl jsi v křesle a jen

tvé touhy zůstaly ležet

v rozválené posteli společně

se mnou a lehce

zmuchlanou košilí.