JEN (PO)CITY?

Pohledem mne chytáš,
ústa moje vřele vítáš.
Jsem snad na kost zkažená,
jsem jako dýka do zad vražená.

Že miluješ, teď pořád říkáš,
že pod tou tíhou sotva dýcháš.
Vím však vůbec, co je láska?
Milování? Pouhá náplast.

Dojít s Tebou na kraj cesty,
duši protnou vášní blesky.
Nechci vnímat city Tvoje,
to tělo si jen žádá svoje.

Srdce hoří, hlava pálí,
proč se v sobě nevyznám,
zda lásku vůbec rozeznám?

Srdce bije, rozum spí,
proklínám se za ten pocit,
a nemůžu se dočkat příští noci..