hladina kaluže hnula se jen zvolna
stín staré lampy je rozlomená lžíce
nabírá můry tápající domů
kočka se stáhla k nohám popelnice
a na komínech černé vrány hnízdí
stejně tak v sukních holek z Olomouce
láska je ticho vytloukané při zdi
retko co nutí ještě nadechnout se
má to atmosféru, nádherná
16.08.2016 10:33:46 | maryshka
V Olomouci pod orlojem jsem před časem potkala bezva člověka :) Báseň krásná, chtěla bych umět vyvolat takovou náladu, jakou máš ve svých verších.
15.08.2016 08:56:19 | tall&curly
láska je po prostor v ženský blůze, láska je pocit bez iluze...láska je kámen, kruh i voda, láska je pěna pro psovoda...
14.08.2016 23:03:07 | básněnka