Nehledej mne
jednou se stane -
že slunce ráno vstane
má postel ustlaná
chladná ti, milý -
zůstává . . .
nehledej mne, milý -
naděje před chvílí
po řece uplavala
teď pod jezem leží -
utonulá . . .
jen láska sama pluje -
tobě se vzdaluje
rychle odplouvá v dál
ty ´s, milý, na břehu -
jen stál . . .
nehledej mne, milý -
ach, proud stále sílí
ta řeka široká je
ta voda hluboká je -
už bys nedoplaval . . .
Za foto děkuji MIRA Photography www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts
Fany, připomněla mi můj zamilovaný film Hodiny, znáš ho?
20.08.2016 08:48:03 | Philogyny1
Ne,neviděla, ale předpokládám, že bude moc smutnej, viď? Díky Philogyny :-).
20.08.2016 08:55:14 | Fany
Je zvláštní, proplétá se tam více osudů, rozhodně stojí za shlédnutí... :)
20.08.2016 08:59:21 | Philogyny1
dneska tak pěkně studí ... voda:)*
19.08.2016 09:57:26 | Ragnell
Nádherná, úžasně až lidově podaná báseň ve smutku... velmi mne oslovila svou prostotou a naléhavostí, čistým cítěním...
Moc se omlouvám, Fany, trochu jsi mi připomněla můj vlastní text "Na věky" /tato Tvoje "Nehledej mne" je ale mnohem krásněji vypsaná, já básničky psát neumím!/ a píseň Čechomoru : Proměny, kterou jsem si hnedle po ránu díky Tobě znovu poslechla :-) Děkuji Ti, dobré ráno :-)
19.08.2016 08:25:28 | Helen Zaurak
Díky Ti Helen za Tvoji krásnou pochvalu :-) a krásný komentář :-)!, Proměny moc dobře znám :-) a takový styl se mi píše moc hezky.
19.08.2016 13:28:28 | Fany
Jako od Erbena. Ta bolest. Tak krutá. Beznaděj. Chce se mi plakat. Jak jsou bolest a řeka často ve spojení... voda, slzy.
19.08.2016 05:57:09 | Iva Husárková