Až z prachu cest budem znaveni
tak přijdu, lásko,
napít se k Tvému prameni
a budu věřit, že najdu živé vody v Tobě.
A až se napiju,
pak rozhostí se klid v nitru mém
a budu věřit, že i v Tvém.
Však teď a tady je souzeno těm pramenům
dotknout se pouze zlehka k sobě
a pak je nechat vlnit se
napospas samy sobě.
A potom přijde správný čas
z pramenů vznikne lásky řeka.
Nádherný zpěvný bude mít hlas,
a své štěstí vyzpívá do daleka.
moc a moc se mi líbila tvá báseň
29.08.2016 13:40:00 | klaun