Pusu mi lásko dej,
jen se s ní neloudej.
Dobře na sebe dbej
a na všechny se směj.
Já jdu do své práce,
do očí jiných dam smát se.
Spolu jsme přeci jenom krátce
k tomu ještě tvých daní plátce.
Musím si užít s jinou než s tebou,
mám chuť na zrzku malou a jemnou.
Kdyby byla jiná nebudu se zlobit,
zkrátka jdu do parku ženský lovit.
Vycházet z domu ti nemůžu dovolit,
jenom finance můžou mnou povolit.
Doufám tedy, že se budeš mít krásně.
Tohle je totiž konec mezi námi a této básně.