Omluva

Do bílé zdi teď hledím,
a snažím se najít ty správná slova.
Jen nehezkou budoucnost teď vidím,
ze všech těch myšlenek snad praskne mi hlava.

Jediné co chci, je být s tebou,
teď na veškeré omluvy už je pozdě.
Večír v posteli zulíbat tě celou,
a jen vždy upřímný být k tobě.

Však víš, co k tobě cítím,
že bez tebe teď být nechci.
Myslel jsem si, že jen šťastnou tě učiním,
ovšem život zas silnou dal mi lekci.

A tak tu sedím,
před tou zdí bílou.
Tebe jako obraz na ni vidím,
smějící se a nádhernou.

Takovou jakou bych tě vidět chtěl,
během doby co semnou budeš.
Nikdy jsem nikoho jako ty neměl,
udělám vše proto ať semnou zůstaneš.

Je toho tolik co nestihl jsem říct,
tolik věcí co jsem ti nekoupil.
Jen slzy štěstí vidět na tvé tváři týct.
všechny banky světa pro tebe bych vyloupil.