Konec medových dní

Váží nás vážný pohledy, víc váží. Pohled vráží do pohledu, vnáší víc vášní.
Stává se co nemá, ustlává nám, zdává vedle, ráno vstává. Holt co se nemá, stává. Nastává, že to s nim vzdává, se mnou zůstává.
Za čas v pláči vidim ji - psal, páč ji prej miluje - chce do ní vpáčit.
Píše - nepochopím. Že je pro něj prý vše a chce jí znova bejt blíže.
Pak plížej se k sobě. Cejtim - blížej se dny, co ublížej.
Říkáš: "Tele jsem v téhle situaci, déle ho znám než tebe, nechci ho poslat do prdele, delší přítel je, znova to zkusit jdeme". Jsem z toho dement!
Prej ti je moc líto, jak to ulítlo
že nechceš, abych trápil se, noci trávil v barech, vodkou trávil.
Po nocích s medem jak v románech z beden
z rozpálení zblednem a svedem jen, že to smetem, rozejdem se a ze dvou zas jeden.