Bezbřehá
jsi má existence holá
ten co se volá
když hroutí se svět
můj záchranný tým
co svěřím mu
když z ran krvácím
něco jako jehla i nit
bez nich
nemůžu šít
a pak sůl i koření
bez toho
není vaření
a když protékáš mnou
vím že štěstí
mám u nohou
a přestože okno mé
je dokořán bezbranné
tak nikam neuletí
jsi jeden z těch
co tvoří můj
nejbližší břeh
a přesto je má
láska
tolik
bezbřehá
. . .
Za foto děkuji MIRA Photography www.facebook.com/miraaphotography?fref=ts
No a z Bezbřehé jsem baf... du do toho eště jednou a musím si k tomu na zadek sednout... to je tak tak... ňam! ST. :-)
05.10.2016 04:18:36 | Iva Husárková
zhltnul jsem tu báseň zabalenou do tvaru arabské flétny, a ještě bych si přidal, jo a moc slušivá fotografie .
04.10.2016 22:37:58 | klaun
Milý klaune, díky Ti moc za pěkná slova :-), pochvalu jako obvykle vyřizuji a přeji Ti pohodový den :-)!
05.10.2016 06:43:30 | Fany