Proud

 

Nikdo a nic tu není

Ani Ty to má milá nezměníš

Jen tvůj řeky proud se do mého vlévá

A ze šatů nás oba svléká

 

Nikdo a nic tu není

A těžko se to změní

Život je rozvodněná řeka

Co do chladného moře stéká

 

Tak to tedy vnímám

S ničím zvláštním tu nepočítám

Nech mě plynout dál

S lehkostí, které jiný by se bál

 

Když máš pocit, že těžce se ti dýchá

Nic to není, to v řece svítí oči krokodýla

 Pár vteřin, zlý blud máš za sebou

 

Svět je iluze a malý klam

V prachu sedáme do jeho bran

Nevím proč a kolikrát

 s tebou, nemusím se hloupě ptát

 

Svět je iluze a malý klam

 Pár hříchu a stojíme zas u jeho bran

Já se vrátím třeba tisíckrát

 s horečkou chci se kvůli tobě rvát

 

Držím se proudu, on zná směr

Pravdu máš, že někdy dravý bývá jen

Víš, hledám tvůj čistý pramen

kde kal mě dál nevtáhne

do nehybných, slepých ramen

 

Všemi směry chci se s tebou hýbat

Tady a tam zas tě znovu líbat

Něco jsi ve mě  otevřela

To, co jiná neuměla

 

Tak buď tu se mnou dál

S lehkostí, které jiný by se bál

 

(Hanuš Šparlinek, 9.10.2016)