Jeden sen

Jedna vteřina a jeden sen,
Zmařil ho jeden hloupý den,
Jedna princezna co měla hrad,
Nezvládá teďka rovně stát.

Všechno se hroutí a padá na zem,
Říkáš si "holka, nebuď blázen,
Nech ho té couře, ať si ho užije,
Však on tvou ztrátu už nějak přežije".

Srdce se zavírá, zas jako tenkrát,
Slzy se řinou, jak těžké prohrát,
Stejně to cit rozumu rozmluví,
A on tě znovu, prý naposled přemluví.