Přesvěč mě...
Není to krásné? My dva...
o tom přeci každý snívá.
Ano, ale nic navždy nebývá
a i krásná chvilka konec mívá.
Jak užít si ji mám,
když pocity ti vyznám,
hned pusu na rozloučenou ti dám
a zas budu sám.
Však okamžikem žít se má,
že sknčí, o to víc vychutnat se dá.
Vždyť v tom to kouzlo má,
že teď věčná se nám zdá.
Tak zavři oči a za ruku mě vem,
nechť do svých srdcí spolu jdem.
Nech zapůsobit na sebe ten věm,
že jen právě pro tebe tu jsem.