Anotace: Cestou...
Já jdu tou cestou do nebe,
při tom myslím jen na Tebe.
Nebeská cesta do neznáma,
pořád jsem tak moc sama.
Kráčím vstříc bělavým mlžinám,
na srdci skrytý strach nevnímám.
Se mnou tu stále je duše má,
která se s nadějí objímá.
Mé nohy tiše však volaly,
odpočinku se zatím nedočkaly.
Slunce si za kopec ustlalo,
zima mě chytla jen pramálo.
Řídím se jasnými pokyny,
klid najdu hned za chvíli.
Cítím jak duše má přibírá,
to asi naděje ubývá.
Tma jako lupič se dere ven,
rozum můj celičký omámen.
Nacházím tu cestu do nebe,
při skoku myslím jen na Tebe...