Ztracený poutník

Ztracený poutník

 

 

V temné místnosti bez oken

a dveří bloudil, hledal cestu ven

a nenacházel nic.

 

Velký sen on jednou měl,

a tak s odhodláním za ním šel,

ale ten sen mu uletěl.

 

Plamínek naděje v pokoji svítil,

a tak se snažil, aby ho chytil,

jenže… nechytil.

 

V pokoji tak zůstal sám,

nikým nenáviděn i nikým milován,

tam bloudí, bloudí dál.

 

Ztracen v myšlenkách,

ztracen v životě,

ztratil cestu i cíl.

 

A až jednou nebude,

všimne si snad někdo,

že vůbec někdy byl?