Prázdnota

PRÁZDNOTA

Na prázdným nádraží ticho, až bolí uši
.....odjela nám láska
proč vzala kufry, kdo z nás tuší
smutný lampy svý hlavy v mlze kloní
světlo odráží koleje
jdu pustou ulicí
nic zvláštního ve mně se neděje

jenom prázdnota

a houstne tma
tma v ranci výčitek, slzí a trápení
nezbylo místo na lásku
to sladký mámení
pod košilí těžkej kámen leží

čas kolem běží

v dálce houká vlak
špínu z bot smejvá déšť
pomalý kroky na chodník sázím
hrst hořkých vzpomínek přes rameno házím
trhám bludnej kruh.....a dobře tak!

Noc se vytrácí, jak zloděj snů
s pachutí černý kávy jen nerad vstávám
do prázdnoty dalších dnů
za prachy prý štěstí nekoupíš

prodejná je jenom láska

z lásky lhostejnost se rodí
prázdnota ....
každej říká jenom to, co se mu hodí
snad do loterie sázka
někdy šťastný číslo padne
naděje vadne,
jak starej kaktus na zápraží

zas slunce svítí a vlaky jedou
věřit nadějím se prodraží
prázdným, jak výplatní páska

.... odjela nám láska
z práznýho nádraží