Přemýšlím...

 

 

Když dívám se na nebe, na noční blohu,

oblohu posypanou hvězdami,

jsem tam jen já a moje myšlení, jsme sami, 

přemýšlím a obracím se k Bohu. 

 

Jak ustát tu zodpovědnost života?

Jak nezbláznit se z toho všeho,

jak vědět, že se vším se můžu obrátit na něho?

Jak poznat, zda je moje jistota?

 

Nikdo ti v tomto neporadí,

musíš dát na svůj cit.

Tiše seď a sleduj měsíční svit.

Nezoufej dokud ti láska srdce hladí.

 

 

Když dívám se ti do očí,

tajemných, hnědých, blátivých,

s jiskrou, po mě dychtivých,

celý svět se kolem točí.

 

Už je mi to všechno jasné.

Ty si můj a já jsem tvá,

jsem tvá celá a oddaná,

Je to vše tak kouzelné a krásné...

 

Láska a vše, co k ní patří.

My dva spolu všechno zvládnem,

kocourek z toho vrní blahem.

Když jsme spolu, celý svět září.