Neznámé poetické sloky neznámé poetické dívce z deštivého města

Procházeje ulicí,
mokrým večerním chodníkem
políbeným od chodců,
potkal jsem tě
a dech mi ustrnul na rtech
jako k-á-m-e-n.

Neznám tě,
avšak tvůj lehoučký úsměv
připomněl mi déja vu.
Už jsem tě musel vidět,
snad v poušti, v moři,
ve strunách či kladívkách.

Řekni mi, kdo jsi
a já ti řeknu, jaký jsem.
- anebo ne...
Chci tonout v sladké nejistotě
ve sladké NEJISTOTĚ
(a tvých očích...)