Maková panenka

Vzpomínky jsou věc truchlivá,
mnohdy až tak, že slzy kanou,
má Panenko maková
Tvůj odchod byl těžkou ranou.

Tvá červená sukénka
lehce plála vzduchem
oči jako pomněnka
s korálky nad uchem.

Tanečky Tvé u políčka
vířila prach země
když přivírám víčka
tančíš zase u mě.

Hrdinka co brázdí lány
a občas létá povětřím,
sny s Tebou se mi zdály
teď nevím co s tím.

Jedna stará makovice
dala moudré rady
že při úplňku měsíce
budeš zase tady.

Stalo se a já tě uviděl
však jen krátce bohužel
asi je to smutný úděl
unesl tě motýl Emanuel.