Jako skalní vodopád,
který po mě steče,
jako štěstí mnohokrát,
co se za mnou vleče.
Její blízkost, vzdaluje
má předsevzetí,
a můj kalkul vynuluje,
součin dvakrát pěti.
Prostřílenej na útěku,
v bažině smyslné krutosti,
píšu román na vinětu,
a budu se postit.