pro

venku je mráz
vpíjí se pod kůži
kolem takových krás
a lidé to přehlíží

jinovatka na oknech
mi připomíná tebe
ty jsi tak sladká
co rozbíjí mi nebe

vločka k vločce
zase jedno sedá
ty si tak krásná
co náladu mi zvedá

ty jsi můj úžas
ve kterém se upíjím
ty jsi můj hlas
ve kterém se rozvíjím

všichni jednou zažijeme
slunečné dny
pak přijde mráz
a zase jsme to my

s tebou jedinou
dokáži své sny prožívat
a to s oblibou
ne si jen vysnívat

mé já, s tebou jen žije
jsi láska mého života
mé srdce jen pro tebe bije
ať odsoudí mne porota

vím jsem neomalený
a někdy chovám se jak cvok
ale tebe stejně miluji
ať uběhne den či rok