Matko zahalená mračnou mlhovinou,
Halí tě pahýly stromů, co touží dotknout se pramene.
Skrýváš se.
Přenecháváš své dítě bez dozoru?
Saju při nejvyšším svitu tvou lásku.
Poslala jsi na Zem, světelnou bytost, ať rozseje tvé lásky sémě proud.
Přeplněný kalich tvého daru v řeku měním, stéká ze mě, andělům Země.
Vděčím za důvěru a oceán něhy.
Plním svůj osud.
Čirá Luno.
+++
Jsem opium úplňkové noci, nech se opájet.
Opí se, láskou něhy, doteku záře luny.
Pokud strachu unikneš,
nalezneš nirvánu spontánní rozkoše.