tenk Rád
tenk Rád
řekl jsem jen tak do větru
pomluvu o té
ve svetru
v červeném pleteném
do Vé střihu
a teď mám na tváři
od kružítka rýhu
bylo to nutné
z mé či z její strany
říct že je holka bez zábrany
že není lakomá
ze se ráda dělí
o tom co všechno
skrývá pod postelí
ona si myslela
že potomkem jsem vrb
a teď je zklamána
že vypustil jsem drb
tolik v mé nitro důvěry své dala
zdánlivě noc co noc klidně si spala
aniž by tušení co ji čeká
až přijde mezi své
měla
teď leká se
pohledů šepotu odvrácených tváří
a její hrdost
leží na oltáři
nechtěl jsem
musel jsem
poslat to ven
pravdu tu schovanou
pod vínem
o tom že včera s tím
a s jiným dnes
vodí se za srdce
jak tohle nést
na zádech teprve patnáctého roku
včera jsem život miloval
dnes místo k skoku
hledal bych navzdory
zimnímu větru
rozum však poradil
hledej !!!
tu v červeném svetru
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk