Vlas tvůj je rudý po červánku,
pod víčky touhu ukrýváš,
louka již ukládá se k spánku,
ty s nocí jiné plány máš!
Jinak prý voní seno koním
a jinak těm, co rádi maj,
slunce již nyní nedohoním,
však ty mi nabízíš svůj ráj!.
Náruč tvá vábně rozevřena,
hvězdný plášť noci skryje nás,
já muž jsem a ty zase žena
a velké kouzlo pro mne máš!
Posléze dva se v jedno změní,
jen tiché vzdechy zazní zas,
až do ranního kuropění
zapomenem, jak plyne čas…