Na pohodu

Ustelu ti lásko pod hlavou,
co bych jen pro tebe neudělal.
Pluje mrak oblohou modravou,
jak tě zahlíd, tak úžasem zbělal.

Dneska nemáš rty tak kyselé,
aspoň jsem z nich v opojení sladkém
Měli bychom už vstát z postele.
Je poledne, tak hejbněme zadkem.

Stavíme se v městě na pouti,
koupím ti tam srdce z marcipánu,
kolotoč se třikrát zakroutí,
růži trefím hned na první ránu.

Pak ti ji zapletu do vlasů,
podívám se, jak strašně ti sluší,
když ti zdobí vlasy do pasu,
když ti hladí uši a snad duši.

Potom se vydáme k rybníku,
abych zjistil, jak tě pánbů stvořil.
u něj mi hadřík po hadříku
odhalí tu, které jsem se dvořil.

Jen růži ti nechám na hlavě,
ať ti tvoří šat poněkud zchudlý.
Mrkni jak na obzoru právě
mraky studem na červánky zrudly.

A až se na dortu souznění
projíme až k nejvyššímu bodu,
uznám, že jsi božské stvoření,
že je s tebou všechno na pohodu!