UŽ NIKDY aneb VŠEDNÍ PARABOLA LÁSKY
už nikdy
už nikdy se neponížím
už ani jedno slovo
než se mi omluvíš
tvá bohorovnost
dohání mě k vzteku
tváříš se jako nic
jak dlouho ještě…
no tak…
hni aspoň jednou brvou
no tak…
ksakru…!
proč musím prohrávat jen já
miláčku
copak nevidíš že mlčím…?
co…?
cože…?
aha…
promiň…
to jen myšlenky se mi kamsi rozutekly
že mlčíš…?
a proč…?
není ti snad dobře?
můžu pro tebe něco udělat?
ach ne…
co tě nemá
mlčím jen…
…víš…
jen si tak v duchu říkám
jak je na světě krásně
když jeden druhého
má doopravdy rád
už nikdy
už nikdy pro nic na světě
nechci se tě vzdát
Praha, 27.1.2017
https://www.youtube.com/watch?v=iP1Ny3x7nug
Já bych se tě zeptal, ale dostal bych takový kopanec jaký svět neviděl ....
no možná ho dostanu už teď takže nechám tip a zmizíííííííím
29.01.2017 00:33:08 | klaun
Mistrovsky napsáno a konec mě dostal. ST. :-))
28.01.2017 09:33:19 | Iva Husárková
Díky, Ivo - to mi dělá radost :-)
28.01.2017 18:33:16 | Amonasr
Víš, Ami, mám moc ráda takové ty sladké zapletené věnce z Alberta, které nemají konec... přečtu si Tě a mám obrovskou radost a Ty máš radost, že já mám radost a pořád to nemá konec, běhá to do kolečka, voňavá, nadýchaná radost a zmizíkuje všechny bolístky, smutky a nespravedlnosti, které život přináší... OOO)))
29.01.2017 09:59:16 | Iva Husárková
radost jako perpetuum mobile - to zní moc nadějně a hezky... :-))
29.01.2017 13:47:59 | Amonasr
Řeknu to lidově, láska a kravál, kdepak...to by byl nával, leč proti gustu žádný dišputát, dá se prej něžně mlčet i mlčením krásně řvát :-)
27.01.2017 21:04:26 | básněnka
Jo, řvaní mlčením bývá to nejnesnesitelnější - alespoň pro měkčí povahy, jako jsem třeba já... Ty otrlejší ho ale někdy ani neslyší, až by se jeden uřval... :-))
28.01.2017 18:31:46 | Amonasr