Tisíckrát řekl jsem už smrti ano,
smířiv se s tím,
že prostě mi není dáno.
Bezesné sny v mé mysli.
Básně ve kterých není nic psáno.
Pilulka ležící na stole,
jak kouzelná brána do jiného světa.
A já nikdy nezapomenu,
když pilulkou bylas sjeta.
Ta prázdnota a zmar v očích.
Větší než v mém srdci.
V tu chvíli jsem si uvědomil,
že nevíš co cheš,
nevím co chci.
Kde jsou ty časy,
když chodili jsme svobodní a šťastní?
Kde jsou ty časy,
když smutek a žal nebyly nám vlastní?
Proč, proč mám ten pocit,
že octl jsem se v pasti.
Tisíckrát řekl jsem už smrti ano,
kéž by se již něco stalo.
Pohla se zem či tvůj cit snad.
Byl jsem, jsem a budu
navždy mlád.
Mladého vidíš mne umírat.
Doufám, že tu smrt chceš ještě od sebe odehnat...
ten kdo je mlád, neměl by ještě umírat
02.02.2017 09:32:00 | JSJ