Sněhová vločka

Když ho vidím, cítím se jako sněhová vločka.
Jeho rty plné vášně, chtějí mně zahřát a roztopit,
nic se však neděje, cítím jen led a sníh.

V jeho polibcích cítím něhu a krásu.
Všimne si, že já to nezdílím,
že tajně myslím na pravou lásku?

Ach ne, nic mi to nedává, možná jen malinký pocit blaha.
Proč jsem tak nemožná, smutná a vybíravá?

Měla bych říci, tak už dost...jenže, co když mu ublížím?
Bude mít zlost?
Lepší je mlčet a vše ponechat času.
Je lepší nebýt milován, než působit tuhle zkázu:((