Potrhaná křídla a nožičky motýlů - to je úděsný klišé! Úplně to shazuje jinak celkem průměrnou básničku...
15.02.2007 21:35:00 | Dandysek
Pomaly sa k Tebe blížim,
ver mi,ja Ti neublížim
Neublížim Tvojej duši
len ten Tvoj
nech ma nezruší...
Šach Ty víš...
15.02.2007 12:59:00 | džemo
Děkuji...! Poděkuji tady za nás oba... Protože ve vztazích nejde říct, že chyby dělá jen jeden člověk...děláme je oba...pochopiteně...ale nebudem mluvit o chybách...na to je život příliš krátký...
Zároveň ale dost dlouhý na to, aby daroval čas...ten, který prostě některé vztahy potřebují...A tak já zahodím svou ješitnost a postavím se vedle Tebe...budu mlčky stát a naslouchat...? Budu stát tiše a tak dlouho, jak bude potřeba...Protože za některé věci stojí za to bojovat...:)
Ještě jednou děkuju...
PS: G.P..:)))
15.02.2007 10:52:00 | Favi
Pomocná ruka Tebou podaná-zda bude přijata?
To čas ukáže.
Pěkně jsi to nasínila do verše.
15.02.2007 09:08:00 | s.e.n
.. Nedá ...
A náhradní vztah nebude.. To bych se nebála... To už spíš než to bude doopravdy černo,... a ani to černo ne. Jenom prázdno... nikde nic.. nikdo..
15.02.2007 08:52:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
... tak si prohoď postavy v básni... ;-) ... a konečně se přestaň bránit lásce, která z Tebe, Týnko, přetéká... takovou lásku už nemusíš potkat, a do konce života budeš jen snít a falešně hrát v náhradním vztahu...a to není fér... stále se to dá řešit... fakt ;-)
15.02.2007 08:48:00 | Levandule
... on ale nikdy neublížil ... to byla já....
a ted... neříkám to.. nějak ironicky nebo snad vyčítavě... jenže.. jenom já ted doopravdy můžu za všechno to trápení v básničkách...
PS: děkuju... za sebe... :(
15.02.2007 08:39:00 | Zamilovaná do nezamilované doby