Někdy je sebelítost jen převlečená malá holčička co zoufale touží pohlazení ...hm
01.03.2007 11:03:00 | Nút
Podívat se jí do očí,
to už je odvaha...
a dobře víš to...
věrná?
snad tam, kde se právě
po ní zatouží?
asi je taková...
potvůrka...
sebelítost...
:o)
22.02.2007 19:25:00 | Cecilka
Holčičko do cetek ustrojená - tohle byl 'řádek pro mě'
Hezké básně, kypé láskou, až člověka bolí...
A děkuji za komentář, až mně bude ouzko, přečtu si jej znova :-)))
17.02.2007 19:41:00 | EsmE
Kdo chce dojít,kam si umínil,
musí sledovat jedinou cestu,
ne se potulovati po mnohých.
Jinak díky Gregy.
A ta vlnka je zázrak,nějak se sama zadařila.
15.02.2007 17:52:00 | Vivi.~2
Kdo chce dojít,kam si umínil,
musí sledovat jedinou cestu,
ne se potulovati po mnohých.
Jinak díky Gregy.
A ta vlnka je zázrak,nějak se sama zadařila.
15.02.2007 17:51:00 | Vivi.~2
Dík Sioraku za podnětná slova a myšlenky. Sebelítost není pro život nijak zvlášť dobrá společnice. Ale přiznejme si, my, co tu píšem. Každý ji tak trochu máme a ona potom, ta sebelítost, nakopává múzu psaní. Ne? - Nesmí se to ale přehánět, to je jasný. Ta moje báseň je už dost stará a s věkem už to člověk žije jinak a se sebelítostí jinak zachází.
15.02.2007 09:41:00 | Gregy
Nevím jak se jí zbavíš,ale není to vhodná partie pro život.Nepouštěj si ji k tělu,nebo Ti zůstane na krku.
15.02.2007 09:03:00 | s.e.n
A pravý význam Tvých zamilovaných slov by
Taky ošlápla !
Ani nevím proč,
ale jsem si tím... téměř jistá
Možná právě pro tuhle jistotu,
kterou si jako vždycky ponechám
k sebelítosti
PS: dobré ránko, ale to už jsem Ti přála v mailíku :)
15.02.2007 08:36:00 | Zamilovaná do nezamilované doby