Deštivá viola

V rytmu deště
který si
jen tak mimochodem
dal ruce
do kapes
a pršel na nemocné město
prohlížím si
tvou violu
kterou jsem
na radu básníka
naladil co nejhlouběji.
Prožil bych
s tebou
pár řádek dopisu
a na křídlech
poštovních holubů
odletím do korun bříz.
V rytmu deště
který si jen tak mimochodem
dává ruce do kapes
a prší na mou samotu
skáču a kroužím
ve tvých spáncích
které už snad
tolik nebolí.