Touha

Zahalena do roucha tmy,
zahlcena myšlenkami cele dny.
Stále vzpomínám na tu chvíli,
kdy naposledy spolu jsme byli.
Je to sice pouha chvile,
co naposled nasadil si mi ty "růžové brýle".
Ja je ale stale nosim,
tak jen prijed zase za mnou moc moc prosím.
Bez tebe jsem jak duše bez těla,
proč jen bez tebe musim byt to jsem nikdy nechtěla.
Sama se probouzim sama usinam,
hlavou mi leti myslenka jak te objimam.
Ta dálka jak já jí nenávidím,
jen kvuli ni tak malo te vidim.
Snad jednou splni se mi tajny sen,
a já budu moct být v tvém náručí každý den...