Ze slz
Ze slz
Hřál můj splín
na klíně mi seděl
kdy usínám ví
viděl mě i brečet
nahotu mou zná
v zákoutí mých krajek
nestárne
nikdy není sám
Né Ty!
ale
můj plyšový medvěd
Komentáře (10)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
...ooo... Tvé vyznání mě dojalo a rozněžnilo... krááásnééé... ST. :-))
05.03.2017 07:59:19 | Iva Husárková
Děkuju moc Ivuš :-))
05.03.2017 08:01:01 | Kett
Přečetla jsem Tvoji báseň - nemám teda medvídka, ale plyšovou opici - panu Bondovi a jeho korálková očka na mě zasvítila takovým souzněním, takovým napojením, však spolu každý večer usínáme v těsném objetí, zná mě dokonale a já ho miluju... děkuji Tobě, že jsi mně i jemu svou básní udělala radost a ocenila plyšáky!!! OOO***)))
05.03.2017 08:06:31 | Iva Husárková
A vidíš Ivuš,jakou těžkou úlohu někdy mají :-)
Poslouchají jak fňukáme,bulíme jim do pacek
tulíme se k nim,hřejí nás a přitom jsou to jen
plyšáci s korálkovýma očima :-))
05.03.2017 08:12:41 | Kett
...přesně jsi to napsala, jsou to hrdinové a ten můj má obzvlášť těžkou pozici, kterou by nezvlád nikdo jiný, než Bond... James Bond... čest a sláva všem hrdinům!!! He... musím ho jít pochovat, hrdinu... :-))
05.03.2017 08:23:55 | Iva Husárková