(05.03.2007); pondělí

Od prvého setkání plyne za dnem den,
však já nacházím ve verších nová slova,
život se mi s tebou změnil v krásný sen,
já cítím se okouzlen tebou zas a znova.

Stále se cítím jen pod vlivem tvým v silném žasu,
že chtěl bych po celý život opěvovat tvojí krásu.

Chápu se tedy verše jako rytíř dřevce,
neboť cit k bytosti tvé mi srdce drásá,
jen tobě já ze sebe činím veršů pěvce,
mne vprostřed hrudi zasáhla tvá krása.

Stále se cítím jen pod vlivem tvým v silném žasu,
že chtěl bych po celý život opěvovat tvojí krásu.

Snad veršem nebudím jen klamu zdání,
snad nejsi jen snem a o tobě jen nesním,
neb v mysli mé tane pouze jedno přání,
naplnit po tvém boku tvůj život štěstím.

Stále se cítím jen pod vlivem tvým v silném žasu,
že chtěl bych po celý život opěvovat tvojí krásu.