Do čeho se to uvrtala?
Ta panna s duší ďábla.
jež zamotala hlavy branám.
Střídá se to jako mrak,
nemá to žádný hák,
žádný zachytny bod opory,
jen obory, jež přeskočit nemohu.
Padám
padám
padám
padák otevírám...
Krůčkem dopadam na úrodnou zem?
V tento den, hanebný sen,
zamotává raráška v klubíčku vět,
neotvírá dvířka.
Hloubeji do zemského jádra se propadám,
padám
padám
padám za brany pekelné. Dopadám.
Z vysoké výšky, široké to šířky,
do hlubiny spásné lávy zemské
až na konečný břech země.
Ze mě číší hanebná kouzla.
Mrouská ona holka,
zahalená saténu
a krajkovych punčoškách.