Sedíme venku u ohně a všude kol nás les. Tráva, ta pohlcená tmou jest a u stromu spokojeně odpočívá pes. Oheň hřeje nás, jak v létě slunce běžně, já stojím vedle Tebe, ruku v ruce a líbám Tě něžně. Voda v nedalekém jezírku hladí kamínky, nikdo už nikdy neuhasí ve mě pro Tebe plamínky. Z dáli vše pozoruje koloušek s rodinkou, že Tebe navždy miluji už není žádnou novinkou. Moudrá sova na stromě, ta se jenom usmála, cvrček, ten už skadké hlouposti zpívá. Všechna pouta mezi náma roztála, zlatohlávek z trávy se na nás dívá. Měsíček svítí a s ním i hvězdičky, snad někdy přečteš si moje básničky. Zvedá se vítr, zatáhne se nebe, i když je bouřka, já už se nebojím, mám Tebe. Právě přichází rozbřesk ranní, toto je mé tajné přání. Sen krásný byl to velmi, miluji Tě hrozně moc, tak už prosím věř mi.