zuji boty ponožky
navštívím oblázky
raky mloky žabky
zpráva od Anežky
píšeš mi
o čerstvém větru
broušených rýmech
zklamaném srdci
cítím tvou něhu lásku
cítím z těla únavu
vím o tvém půvabu
chtěl bych zveršovat tvou postavu
vyhlížíš vlašťovky
hodinu mají zpoždění
staváci milují kukuřici
tvář ti přitom hladí krovky
v rádiu hraje blues
když jde panička
po chodníku
už nesvlékám ji z blůz
ohluchl jsem z brusky
počítáš drobky
s ní dáš všechny
mezi bílé dva ubrousky
svět se točí pomaleji
v klíně anděla
s modrým nebem nad hlavou
v rozkvetlé aleji