Výplod oné existence sfumata,
na tváři magický smìch
v srdci neuhasitelný chtíč,
po lahodné touze
nekončícího objetí.
Rezonuje duše tónem blaha,
tón odlišný provazì v melodii prstence
přede přece jinu a jangu snoubence.
Tvořící tvorové na steči čepele koroptve řimčící
na pláži poznání v dunách mořských unáší.
Potápět se v blahodárné vodě,
nad hladinou křídla rozevřít.
Láskou nechat se vést,
do vesmírných tajemství.
Cesta dobrodružstvím i pádem protkáná,
tkaná tkáňemi bytostných tužeb snů.