Mihotání v dáli
jsou odlesky mládí
barvy zšednou, pálí
přiblíží se, vzdálí
slovíčka laskají
býskne se na časy
naděje roztají
zeptám se proč asi
srdce se zachvěje
odlesky déšť smývá
houpe se naděje
melodie tklivá...
naděje přece umírá poslední a bylo mi řečeno, že vždycky, když přestaneš čekat, tak to hezké dojde samo, jenom si to vysnít...
10.06.2017 11:02:35 | Philogyny1