To nemůžu být Já

 

V těle vnímám třes

Víří v žilách mých

To nemůžu být já

Já nebývám posedlý

Možná tentokrát

Chci tě oklamat

Že ten zvláštní třes

Je pouhý chlad i žár

Co na zem spadl

Když červnový den šel spát

 

Mě se to netýká

Ve mně díra je už veliká

Pro další sobectví

I tak si to vysvětlím

A cizí řeči budu lhát

Lhát, že tě nemám rád

Možná i tentokrát

 

To nemůžu být já

City jsou pod zámkem

Moc to nebolí

Až se to provalí

Budu tvým zajatcem

 

To nemůžu být já

Neumím žít bez napětí

Chci v extázi skrýt

Pocit promarněný

Vždyť všechno pomíjí

Jsme tu na chvíli

Ale možná Ty

Nebo Já

Začneme světu vzdorovat

 Rozespalí a bosí

I když nás

Nikdo dál neprosí

 

Můžeš si být jistá

Že tu stojím

Když se nocí blýská

Rozpolcený

V každém póru kůže

Zůstávám nasycený

I když slova, co chci říct

Se mi pletou dál

 

To přeci nemůžu být Já

To přeci nemůžu být Já

 

(Hanuš Šparlinek, 10.6.2017)