Za temné noci měsíční svit ozářil les,
všude je ticho, jen občas štěkne pes.
Nad vrcholky stromů jasné hvězdy září,
potmě má krajina tisíce tváří.
Vzduchem se line vůně rudých růží,
jako když milenka po velké lásce touží,
motýlí křídla v letu pohladí tiše,
všech osamělých lidí zkomírající duše.
Nad hladinou jezera světlušky planou,
šťastni jsou ti, co lásku dostanou.