Kostra léta

Léto začalo pěkně zostra,

na pláni dvě nádherná těla,

a jedna vetchá kostra.

Kostra, co tyhle těla chtěla.

 

Alkoholem a extází omámen,

ulehá kostlivec a chce splynout.

O to co je správné-nezájem.

Jen do chomoutu se společně svinout.

 

Droga však začala působit silně,

všichni jsou jen ve svém světě.

Slyšíš, jak se ta euforie line?

Proč vypadáš tak moc sjetě?

 

Sto tisíc ostýchavých polibků,

dvě stě tisíc vášnivých.

Zavolejte jim někdo sanitku,

než dají si tři sta zuřivých.

 

Měsíc a hvězdy nad hlavou,

pod sebou mají jen prach.

Nevím, či to je únavou,

ale zdá se, že nemají strach.

 

Kostlivec se snaží ze všech sil,

avšak,

nikdy ještě tohle maso neokusil.

Změť mineralizované struktury těla,

pořád prohrává boj se svou vlastní kostí.

Těla dělají co by měla,

ale pravděpodobně to nebylo dosti.