Vše kolem mi tě připomíná
Každý pohled do očí které nejsou tvé
Úsměvy i smích když na tebe srdce vzpomíná
Ty i já jsme blízko , zároveň daleko víme své
U automatu na čas co vrací ty dny zpátky
Naše společné chvíle co ve vzpomínkách nekončí
Od všedních dnů až po ty naše svátky
S hudbou co žene slzy dál do očí
Po lásce zbylo jen prázdno
Tak jako po růži trní
Duše padá těžká na dno
A tělo celé pomalu brní
Proč zůstávat když se stejně nevrátíš
Snad jen proto že naděje umírá poslední
Asi stačí že po stejné zemi se mnou kráčíš
A po noci dlouhé se opět možná rozední
Bez tebe jen jedno křídlo mám
Již nevidím ty dálky z výšek jako s tebou
Bez tebe zůstal jsem tu sám
Svět mi nepřipadá tak krásný pod tou oblohou
Prý nikdy nic nekončí
Že i jiným se to stává
Ale mé srdce se neloučí
A tak to není žádná sláva
Snad jednou vzhlédnu na nebe
Jak na něm plují mraky
A nevzpomenu si tak na tebe
Nebudu chtít vrátit to zpátky
Třeba jen čas bude to chtít
A pak říct ty jizvy za to stály
Když přišlo na to přestat snít
O tom jak spolu jsme se smáli
Jít zase dál